Skip the dinner wake up thiner

1. Díl

30. března 2017 v 15:45 | S |  Vše je jen v hlavě
Ahoj, jsem zpět a tentokrát jsem se rozhodla psát příběh o jedné holčině, která si bude procházet změnou.


Odpočítávám minuty. Už zase na to myslím. Nemužu přestat. Hodiny tikají a já se opět utápím ve svých myšlenkách.
"Alex!" slyším a zvedám hlavu.
Jsem mimo a nechápu realitu. Stojí předemnou učitel a ptá se mě na otázku. Chce abych odpověděla. Netuším. Jsem tak zabraná do svých myšlenek, jaký by to bylo zhubnout mít třeba o 10 nebo 15 kilo méně.
"Zase nevnímáš! To už je po několikáté. Zajímalo by mě nad čím pořád přemýšlíš.".
Chvíli jen koukám na učitele a pak ze sebe vydám: "Omlouvám se. " a sklopím hlavu.
Hodiná ubíhá dál... Zvoní. Všichni se zvedají ze židlí a běži na oběd. Už jsem ve třídě jen já a učitel. Ve chvíli, když odcházím ze třidy na mě zavolá. " Alex, můžu s tebou mluvit?".
"Děje se něco?" odseknu.
" Poslední dobou jsi nějaká jiná... Nesoustředíš se a jsi taková odtažitá." řekne.
Stojím a jen na něj koukám.
Po chvíli odpovím: "Nic mi není. Je mi fajn.".
" Alex, kdyby se cokoliv dělo, můžes mi to říct. Vím,že jsem jen učitel a vy studenti nemáte učitele rádi, ale ani nevíš, jak moc rád bych ti pomohl." řekne.
"Děkuji, ale opravdu mi nic není. Jsem v pořádku a stejná jako dřív a to, že Vám připadám jiná neznamená, že jiná jsem. Můžu jít?" zeptala jsem se.
Učitel jen stál a koukal a po chvíli přikývl. Procházím dveřmi a stojím na chodbě. Pořád mi to vrtá hlavou.
Proč se ptá zrovna mě? Vždyť ve třídě je plno jiných lidí, kteří jsou uzavření sami do sebe. O ty se ale nikdo nezajímá. Všichni musí pořád buzerovat jenom mě. Už mě to nebaví. "Co má sakra za problém!" křiknu na chodbě a bouchnu pěstí do zdi. Po chvíli se otočím a rozhléhnu se, jestli mě nikdo neviděl. Naštěstí nikdo nikde není. Uklidním se a sejdu ke skřínkám, kde si vezmu věci a odcházím.
Jdu domů kolem mě je plno lidí, kteří něco jedí. Většina z nich právě drží v ruce věci z mekáče. Fuj jak to můžou jíst. Pomyslím si. Rozhodnu se, že se na ně nebudu koukat. Vyndám si z batohu sluchátka. Sakra, proč musí být zase zamotané, vždyť jsem si je dávala do toho batohu složené. Rozmotám je. Připojím k telefonu a zapnu si hudbu.
Když přijdu domu, odhodím věci vedle sedačky a sednu si na ní. Chvíli jen tak sedím a koukám do zdi. Musím vypadat jako magor. Pomyslím si. Po nějaké době se zvednu a dojdu si pro sklenici vody. Poté zamířím rovnou k počítači. Otevírám Google a první co píšu do vyhledavače je "THINSPO". Celý den přemýšlím nad tím, jak to urychlit. Jak zajistit, abych hubla rychleji a více. Chci být co nejdříve už ta SKINNY GIRL. Ta chudá SKINNY GIRL.



Doufám, že se Vám 1. díl líbil. Můžete se těšit na další.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama